Zavřený vůz StEG bez brzdy a bez větracích oken

Zavřený vůz bez brzdy a větracích okének byl vyroben v počtu přibližně 1130 kusů, z nichž před první světovou válkou v původním provedení exisovalo ještě asi 500 vozů. Ačkoli byly všechny zbylé vozy formálně přiděleny ČSD, v roce 1925 jich existovalo už jen asi 180 ks. V roce 1927 lze bezpečně doložit už jen 17ks označených Zl 1-79568 až 1-79621 (jen některá čísla z intervalu byla obsazena).

Model ROCO nese označení G 75-584, které neodpovídá tomuto provedení skříně. Zbytek nápisů na skříni je obsahově správný, ale nápisy nejsou tvarově správně provedeny ani umístěny. Obzvláště natištění záznamu o provedené a budoucí revizi do pravého spodního rohu skříně svědčí o naprosté neznalosti tvůrců. Proto v případě tohoto typu vozu nelze doporučit úpravu na vůz s původními nápisy a značkou ČSD, která se ve dvacátých letech v mnoha detailních obměnách vyskytovala v běžném provozu. Tak i v nejjednoduším případě bude nutno nápisy smýt, vůz kompletně nastříkat a nanést nové nápisy.

Skříň modelu je velice jemně a dobře provedená, ale bohužel na rozdíl od původních modelů KMB nese skříň stopy po dílech formy. Je zřetelně vidět, že výlisky varianty bez oken vznikají ze stejné formy jako vozy pro přepravu zavazadel a spěšnin. Zda bude stačit jen jemné přebroušení nebo bude nutné složitější kitování není v tuto chvíli jasné. Ze skříně přijde odstranit nálitek závěrného háku dveří a nahradit leptem. U modelu je naznačena střecha plechová, ale s ohledem na dlouhý život vozů a možné rekonstrukce v období materiálního nedostatku je možné, že se některé vozy v poválečném období mohly vyskytnout i se střechou udělanou jinou technologií (lepenková či textilní vrstva).

Naopak spodek vozu je slabým místem modelu a to hned z několika důvodů. Skutečný vůz má spodek celodřevěný, pouze podélník je z železného profilu tavru I. Kovaná rozsocha je uprostřed uchycena zezadu na podélník, krajní ramena jsou ohnuta směrem od podélné osy a přinýtována do středu I profilu. Znázornění v modelu je bezpochyby náročné a neobejde se bez kompromisů, ale na modelu je provedeno obzvláątě hrubě. Celé je to zhoršeno tím, že rozsochy s ložisky jsou odlity jako samostatý díl, který je pohyblivě uložený a otáčí se i s malou částí podélníku. Při rozvoru předlohy 3,66 m nemá natáčení žádný význam, ještě hůře to vyznívá při zjištěné, že vůle uložení náprav je výrazně větší než pohyblivost dílu s rozsochou. Spodek vozu je maximálně jednoduchý bez snahy o detail nebo postihnutí skutečného provedení, hlavním hlediskem je vyuľžtelnost pro modely dalších typů vozů. Ani tvar nárazníků neodpovídá skutečnosti. Na spodku modelu jsou naznačeny čtyřpatkové nárazníky, avšak skutečnosti měl vůz nárazník staršího typu s litým tělem.