Telegrafní sloupy

Sundavací telegrafní sloupy na moduly.

Telegrafní a později telefonní sloupy patří neodmyslitelně k našim tratím prakticky od dob budování železnic až do doby, kdy byla tato komunikační vedení schována pod zem ve formě kabelů. K tomu začalo docházet nejdříve při elektrifikaci tratí a od sedmdesátých let pomalu i u tratí neelektrifikovaných. Telegrafní sloupy patří tedy i na moduly pokud modelujeme provoz ČSD od dvacátých let a určitě až do let devadesátých.

Na moduly lze sloupy osadit pevně, ale má to nevýhodu, že podle toho jak je modul otočen, vedení přeskakuje z jedné strany trati na druhou po krátkých úsecích, což je nepřirozené. Také sloupy nemusí odpovídat řádu trati, kam je modul zařazen, anebo typem epoše daného setkání. Všechny tyto neduhy řeší sloupy nasazovací, pokud na ně uděláme pouzdra na správných místech na obou stranách trati.

O sundavacích sloupech jsme se v rámci Zababova bavili již kdysi dávno, ale nikdo to neudělal. Při nedávné rekonstrukci starších traťových modulů jsem se rozhodl to zkusit.

Technické řešení je jednoduché. Do sloupu je ze spodu navrtána dírka a do ní epoxidem vlepený ocelový špendlík (průměr 0.6 mm, špendlík vyčnívá 20 až 25 mm). V modulu jsou na správných místech zalepené trubičky (vnitřní průměr 0.8 mm, vnější 1 mm, délka 25 mm, tenkostěnné niklové). Viz fotky. Trubičky jsou na obou stranách trati, takže sloupy je možno nasadit podle potřeby. Trubičky v terénu nejsou prakticky vidět.

Umístění sloupů podél tratí je nejlépe odkoukat z fotek nebo v terénu, ale dnes už je potřeba hodně hledat. Je na to pravděpodobně norma, ale nepídil jsem se po ní. Řekl bych, že sloupy se umísťovaly tak, aby ničemu nevadily, byl k nim pokud možno snadný přístup pro stavbu a údržbu. Umístění asi také závisí na místních geologický poměrech. V běžných případech lze vypozorovat, že sloupy jsou umísťovány následovně:

• • Pokud je trať v rovině tak jsou obvykle za odvodňovacím příkopem, který by měl podél trati vézt, ale našel jsem i fotky, kde jsou před ním anebo je „Áčko“ rozkročeno přes ten příkop.

  • V případě nízkého náspu je tomu obvykle podobně, sloupy za příkopem u paty náspu. Ale opět jsou fotky, kde je vidět sloupy na náspu.

  • U středně vysokých náspů bych řekl, že je to tak půl na půl. Někdy sloupy u paty náspu a někdy na horní hraně náspu. Výjimečně někde uprostřed.

  • V případě vysokých náspů jsou většinou sloupy na horní hraně náspu.

  • U mělkých nebo středních zářezů jdou sloupy obvykle po horní hraně zářezu. Vnitřkem zářezu spíše výjimečně. Pokud je přes zářez most, pak jdou sloupy vrchem.

  • V hlubokých zářezech je to různé, podle místních poměrů.

  • Pokud je na trati tunel tak dříve šlo vedení zásadně vrchem přes kopec. V tunelu nebylo možno vedení bezpečně udržovat. Až při novějších rekonstrukcích se občas vedení stáhlo do kabelu, ten prošel tunelem ve žlabu podél kolejí a za tunelem opět na sloupy.

  • Na mostech se vyskytují všechna možná řešení. Krátkých mostů si vedení samozřejmě vůbec nevšímá. U dlouhých mostů jde někdy údolím, někdy jsou konzole s izolátory na pilířích mostu a někdy na konstrukci mostu. Je třeba vypozorovat.

Pár příkladů, které jsem nafotil v posledních letech (Epocha V):

Pro Zababov připravil Martin Kejhar

Fotografie Martin Kejhar